„Mami, kdy už tam budeme?“ – aneb zábava na cestu

Znáte to? Nebo vás to čeká poprvé? No my každé léto (kromě toho loňského 🙁 ) vyrážíme s dětmi směr moře. Jezdíme na chalupu na Slapy…akorát ty Slapy jsou moře v jižní Francii a není to pár kilometrů za Prahou, ale 1600 km daleko. Přesně takoví jsme blázni. Poprvé jsme jeli v autě jen s jedním, 1,5 letým dítětem a našimi kamarády. No teď už máme děti 4, tak se k nám do auta nikdo další nevejde. Ve druhém voze jede další rodina se 3 dětmi a už jsme docela dobrý zájezd 😀 Po těch letech si troufnu tvrdit, že už máme nějaké cestovní tipy jak to přežít. Třeba se vám budou hodit.

Každé dítě je jedinečné, prosím neberte mé rady jako 100%. Ale u nás rozhodně platí, že čím menší dítě, tím větší pohoda. Ano, je to tak! Náš „třetirozený“ jel tuhle trasu poprvé přesně v den, kdy mu bylo 6 týdnů (historku jak jsme jej fotili na občanku asi nemusím vykládat, každý si to dovede představit :D). Celou cestu prospal, když bylo potřeba přebalili jsme jej na zastávce na sedačce v autě a jídlo měl ze zdroje stále po ruce. Když bylo nejhůř, nakojit se, koneckonců dá i dítě v autosedačce. Věřte mi…odzkoušeno :D.

Kolem 3 let je ta cesta – dle navigace 13 hodinová, no na poslední cestě jsme strávili (i s delší přestávkou v parku na hřišti) 24 hodin! – asi nejhorší. Děti už se ptají, nudí se, ale ještě si z minula nepamatují, kam vlastně jedeme a proč to tam máme tak rádi. Jeee a tahle jízda – „kdy už tam budeme“, „já chci domů“, „já se nudím“ – nás letos čeká naposledy :D. Starší děti vědí dopředu, co je čeká a těší se. Tedy rády vydrží nějaká ta úskalí. A navíc se zabaví i aktivitami, které v autě děláme. Tady je náš „seznam“ jak přežít dlouhou cestu.

1. spánek – jezdíme zásadně na noc. Vyjíždíme k večeru, část cesty děti ještě prokecají, ale nejsou tak znuděné, a tak vydrží. Pak spí – klidně až na místo. Což je ten ideální stav.
2. jídlo – pokud máte pravidlo, že se v autě nejí, na dlouhou cestu na něj prostě zapomeňte. Každému dítěti připravuji na cestu vlastní balíček s dobrotami, ať si s nimi hospodaří jak potřebuje. A samozřejmě lahvičku s vodou. Nechci každých 5 minut dělat obsluhu. Jinak společně máme velký koš s jídlem a řízky to u nás jistí. Raději menší, ale hooodně. A to platí o všem jídle. Hooodně 😀 Na zastávky je také fajn mít v pohotovosti deku a zastávky brát jako takové malé pikniky. Ten se vždycky hodní, no ne? A cestovní autolednička, napájená ze zapalovače v autě? To je už naše největší vychytávka. Na cestu tam ji máme plnou jídla a studeného pití. Na cestu zpátky je plná výborných francouzských sýrů ;).
3. elektronika – je to tak, pokud máte děti ve věku, kdy už zvládají elektroniku a vyžadují ji, je to taková jistota. Kupodivu naše děti ji většinou na cestě moc nevyužívají, ale připravte si zásobu filmů, her a podobně. V našem případě míváme i dané pravidlo, jak dlouho kdo může na tabletu/mobilu hrát. Nemáme přístroj pro každého, je třeba eliminovat hádky. Sledovat film zvládnou děti společně, to je výhra. Ale jak říkám. U nás po tom většinou moc netouží. A SLUCHÁTKA nezapomeňte na sluchátka. Chcete se vyhnout hádkám, že ano?
4. audio knihy – v autě posloucháme rádi audio pohádky. Oblíbený je Harry Potter (u nás v jakékoli podobě) a Pipi dlouhá Punčocha namluvená Barborou Hrzánovou.
5. zpěv – rádi si zpíváme. Dobré je mít s sebou oblíbené písničky dětí. Jen vybírejte takové, které se jakžtakž líbí i vám. Během takové dlouhé cesty věřte, že je uslyšíte ne jen jednou. Vím o čem mluvím. Už teď mi cuká oko při představě, kolikrát uslyším oblíbenou písničku našich dětí 😀
6. kreslení – pokud se dětem nedělá v autě špatně a pokud vás čeká dlouhá cesta po rovných dálnicích (nám navigace hlásí něco jako: najeďte na dálnici a jeďte 1000 km rovně :)) tak můžete dětem přibalit i výtvarné potřeby. Nezapomeňte ale na pevnou podložku. Existují i speciální cestovní stolečky, no stačí třeba takové ty desky s klipem, aby se dětem obrázky nerozsypaly. S pastelkami je to horší.
7. hračky – menší děti jistě ocení oblíbené hračky. Jen myslete na to, že ztracený lego meč se pod sedačkou strašně špatně hledá (otestováno), ale breku kvůli němu může být dost (taky otestováno). Takže raději volte hračky kompaktní, kde nemá co upadnout, ztratit se, ulomit…a ještě pozor na zapomenuté hračky na dálničních odpočívadlech. Tam se vracet opravdu nechcete.
8. hry – je dobré být připraven. Bráváme s sebou i cestovní verze některých her – třeba Hádej kdo jsem? Existují i cestovní verze Člověče nezlob se a podobně, které se vám autě nerozsypou a nemusíte všude hledat figurky. Ale ještě raději hrajeme hry společné…a k tomu se hodí další „seznam“

Hry do auta:

Hádanky – ty se nikdy neomrzí. A mohou být všelijaké. Třeba pohádkové: https://www.jaksihrat.cz/batole/na-jakou-pohadku-film-myslim/ Stačí dávat dětem indicie a pobavíte se při hledání pohádek. A nebo můžete zkusit klasické hádanky. A že je neumíte? Není problém. Máme pro vás hádankovou pátračku, kde najdete hned 30 hádanek a 30 obrázkových odpovědí. https://www.jaksihrat.cz/vzdelavaci-elisty/hadankova-patracka/

Písničky – Ty jsou skvělé i v případě, že se dětem dělá v autě špatně. Zpívání zabírá (mám ozkoušeno i sama na sobě). A jeslti se vám nechce zpívat jen tak, můžete zkusit různé obměny. Znáte třeba „Na tý louce zelený“ s ukazováním? Při každém opakování písničky se jedno slovo nahradí patřičným pohybem (třeba mysliveček se nahradí náznakem střelby, když se zpívá jeleni, uděláme si na hlavě parohy a tak). Nakonec se v písničce „zpívají“ jen spojky a předložky. Je to docela sranda. Nebo variace Holky modrooké, kdy všechny samohlásky nahradí jen jednou… tady místo Holka modrooká zpíváte Halka madraaká. Pak třeba nekonečná zábava s Generálem Laudónem. Tam se děti pobaví i vymýšlením nejšílenějších nápadů, jaká by ta ženská vlastně mohla být. No a komu už docházejí nápady může použít naši hudební pátračku a dát dětem vylosovat kartičku s obrázkovou hádankou písničky…schválně kdo ji pozná první! https://www.jaksihrat.cz/blok/hudebni-patracka/

Slovní hrátky – nezapomeňte ani na takovou klasiku jako je slovní fotbal. Pravidla asi není třeba představovat, ale pro osvěžení paměti, můžete kouknout na https://www.jaksihrat.cz/predskolak/slovni-fotbal/ . A pro školáky už můžete zkusit něco náročnějšího. Jsou věci, které dospělí považují za běžné, ale budete překvapení, že děti často nemají ani tušení. Prostě na to koukají „jak tele na nová vrata“. Ano – jsou to přirovnání a různá přísloví. Nám dospělým jsou hned jasná, ale umí je i děti? Můžete využít naše kartičky s příslovími (https://www.jaksihrat.cz/vzdelavaci-elisty/patracka-ceska-prislovi/) nebo s přirovnáními ze zvířecí říše (https://www.jaksihrat.cz/vzdelavaci-elisty/patracka-prirovnani-ze-zvireci-rise/) a dětem vždy zadat první část a čekat, co asi vymyslí. Někdy se dost pobavíte :D. Starší děti můžou hledat slova ukrytá ve větách. Dáte si téma – třeba jména – a zkoušíte vymyslet smysluplné věty, kde by bylo nějaké jméno schované. A pokud nemáte čas, můžete použít naše skrývačky: https://www.jaksihrat.cz/blok/skryvacky/

Cestovní bingo – můžete pro děti připravit cestovní bingo. Tabulku s obrázky/slovy věcí, které po cestě pravděpodobně potkáte. Každému dítěti dejte stejné obrázky, ale jinak je rozmístěte. Kdo první najde řadu/sloupec/úhlopříčku ze svého papíru, vykřikne Bingo a stává se vítězem. Jedete-li někam, kde cestu už znáte, můžete připravit Bingo přímo na míru vaší cesty. Nebo můžete použít naše univerzální, které je jako dárek ZDRAMA na https://www.jaksihrat.cz/blok/cervencove-stredecni-darky/

No a pak tu máme soubor aktivit určených přímo pro dlouhé cesty s dětmi. Náš materiál Jak si hrát na cestách má 42 stránek a obsahuje tyto aktivity:

• cestovní bingo
• cestovatelova abeceda
• barevné hledání
• hudební hádanky
• znáš písničku
• země, město…
• ruční gymnastika
• hádanky na cestu
• obecní srandopis
• kdo vidí…
• nebe peklo ráj

+ dalších 5 stran nápadů a návodů na cestovní zábavu.

Najdete ho na https://www.jaksihrat.cz/blok/jak-si-hrat-na-cestach/ kde najdete i instrukce k platbě (cena 80 Kč).

A někdy, někdy nepomůže nic než improvizace. Jednu cestu nás zachránilo pár post-it papírků v přihrádce auta. Děti nám na nich posílaly zezadu zprávy (nejčastěji: „Mami, chci řízek.“). Jinou cestu nás zachránil hopík zapadlý a nalezený pod sedačkou a kus lepící pásky :D. Nejmladšímu tahle hračka vydržela snad 300 km :D. A někdy vás nezachrání nic a musíte to prostě jen přežít!

Tak hodně štěstí a pohodovou dovolenou! Takovou, po které nebudete toužit po další dovolené 😀